Aktuality

KDYŽ CHCETE PODPOŘIT SVOJI STRANU ANEB JAK VOLIT V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH?

V komunálních volbách máme tolik hlasů, kolik je členů v zastupitelstvu. Pokud máte stranu, které chcete dát svůj hlas, je nejjistější zaškrtnout celou kandidátku tzv. velkým křížkem. V takovém případě dostává všechny možné hlasy označená strana. Dále můžete vybírat kandidáty napříč stranami. Při tzv. panašování dáváte každému jeden hlas, až do výše počtu členů zastupitelstva.

Volič může obě možnosti i zkombinovat. Můžete dát „velký“ křížek jedné straně a dále vybrat u ostatních stran jednotlivé kandidáty. Ale pozor! V tomto případě odečítáte hlasy své straně (kandidátům od spodu), které jste daly „velký“ křížek a to podle počtu jednotlivých kandidátů z jiných stran (pokud dáte křížek straně A, ale ze strany B zvolíte 5 kandidátů, tak posledních 5 kandidátů ze strany A o své hlasy přijde).

Důležitá informace je, že v komunálních volbách nefungují preferenční hlasy stejně jako ve volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud dáte tzv. malý křížek svému kandidátovi, tak tento hlas se přičte straně, za kterou kandiduje.

Kristýna Ganaj Němcová

Havířov

Zajímáte se o členství v Okrskové volební komisi.
Využijte odkaz

Okrskové volební komise

Číst dále

JE LIBO HAVÍŘOV V KVĚTECH, NEBO V PLASTU?

V Havířově se opět konal další – tentokráte jubilejní – dvacátý ročník Havířova v květech, při detailnějším pohledu však člověk nabírá dojmu, že synergicky s touto přírodu oslavující akcí probíhá i jakási zvrácená další akce Havířov v plastu. Při krátkém rozhlédnutí po náměstí s nabídkou občerstvovacích stánků si člověk lehce uvědomí, že všechny do jednoho se hemží jednorázovými plasty všech možných druhů a variací. Od půllitru přes menší až po ty nejmenší kelímky na panáky, mnozí stánkaři používají i plastové tácky, míchátka, vidličky, brčka.

Vrcholem oslavy přírody, květin a nastupujícího léta má být zajímavý ohňostroj. Jak lépe si představit takovou oslavu přírody než vypuštěním extrémního množství nebezpečných emisí ze zábavní pyrotechniky, doprovázeným širokou plejádou ohlušujících výbuchů, a to zrovna v období hnízdění ptactva a vyvádění mláďat. Je to přeci taky jejich oslava, tak ať si i oni nadmíru večera užijí.

Co se tedy vlastně aktuálně oslavuje?
Pro pochopení současnosti je nutná exkurze do minulosti. Dovolím si tedy pár faktů, které napoví, o čem tento náš městský svátek vlastně byl. V roce 1973 přišel s myšlenkou uspořádat květinové korzo ředitel OKR Rekultivace Emanuel Hlaváč. Už 6. září 1973 byla v klubu Bytoslav – to je dnešní bar Tři sedmy – otevřena výstava květin, které se účastnily různé zahradnické podniky a spolky z celé republiky. Následující den se v prostorách budovy Pavko Korčagin (dnešní magistrát města) otevřela další přehlídka zahradnických dovedností podniku Rekultivace Havířov. Celá tato velkolepá výstava vyvrcholila v neděli 9. září akcí nazvanou Havířov v květech, kde se v květinovém korzu objevilo 17 alegorických vozů, vyzdobených zahradníky a aranžéry z Prahy, Bratislavy a Havířova. Zmínku si zaslouží jistě i druhý ročník konaný 27.- 31. srpna 1974, kdy součástí tehdejší akce „Z“ bylo použití 180 000 květinových a zelených rostlin, a to na celkové ploše 1859 m2. Proběhla módní přehlídka a velká výstava květin spolu se semináři věnovanými pěstování a aranžování v Hotelu Merkur, také byla zahájena výstava kaktusů. Současně probíhala filmová a divadelní představení, průvodu se tenkrát účastnilo už neuvěřitelných 50 alegorických vozů a 16 lidových souborů. O rok později jich už tady v Havířově hrálo dokonce třicet.
Dalo by se obsáhle pokračovat ostatními historickými ročníky, ale podstatné lze z předcházejícího odstavce pochopit. Byla to zjevně nejen oslava dominujících horníků a hutníků a energetiků, byla to skutečně oslava květin a tehdy skutečně zeleného, mladého města, umu odborníků z rekultivací Havířov a floristů z celé republiky. Většina tehdy použitých květin byla z produkce mnoha obřích skleníků rekultivací, které dnes nahradil hypermarket Globus. Po roce 1989 bylo konání akce na plných 20 let přerušeno. Důvodem bylo zrušení podniků starajících se o akci, bylo prodáno OKD a zvláště pak zanikl podnik Rekultivace Havířov a s ním dlouholetá tradice pěstování květin okrasné zeleně, produkce vlastních odrůd i odborníků na floristiku a dalších. S rukou na srdci si řekněme, že v této době vlastně nebylo už co oslavovat.

Oslava zašlé slávy a konzumu – kam se vytratily květiny a oslava přírody?
V roce 2009 přišel nápad vrátit se k tradici a akci oživit, po několika více či méně zdařilých ročnících město opět od každoročního pořádání ustupuje. Proti tomu počinu se nedá vlastně nic namítat, jak jinak oživit skomírající stárnoucí město než připomínkou tradice a městskou veselicí. Ono i následné zmenšení frekvence konání byl počin vskutku inteligentní. Na řadu však přichází málo oblíbené snad všudypřítomné „ale“. Pomineme-li tedy finanční stránku městem pořádáné akce, až flagrantní podpis na programu akce pořádající městské organizace MKS zpestřený letos snad jen historickou českou národní výstavou, zůstává zde i aspekt enviromentálních dopadů. Zaměřme se proto protentokráte jen na tyto dopady, a to konkrétně na odpady.
Oslavovat přeci květiny a přírodu enormním zintenzivněním spotřeby jednorázových plastů je docela zvrácené obvzláště v době, kdy jsou plastové odpady celosvětovým tématem a uznaným civilizačním problémem.

Takže v duchu tradice budeme kopírovat i fenomén tehdejší normalizační doby „po nás potopa“. Jak si jinak vysvětlit počínání města, které v rámci pořádání takové akce nemyslí na tuto stránku, když náklady spojené s likvidací odpadů samo následně hradí a nejen to, dokonce prostřednictvím Technických služeb zajišťuje. Vždyť už v letech 2011 a 2012 mnoho soukromých festivalů zezelenalo svou snahou vypořádat se s tímto fenoménem a problémem. A zdárně bez větší námahy a nákladů se jim to podařilo. Nakolik neřešitelné toto musí být pro pořadatele, jakým je město Havířov. Zřejmě bude stačit jen dodat, že se to zkrátka vůbec neřeší. Jako v mnoha aspektech odpadového hospodářství města i zde jsou proklamace plné bohulibých cílů, ale praxe a následné kroky jsou často naprosto opačné. Snad jako inspiraci, pokud se tento článek k zastupitelům a představitelům města vůbec dostane a pokud se oni dostali se čtením až sem, bych rád poskytl následující krátký odstavec.

Jak funguje taková dnes triviální věc, jako je vratný kelímek?
Pro někoho to bude možná neuvěřitelné, ale oproti vratné záloze dostanete robustní znovu použitelný kelímek!
Kelímek, do kterého si můžete nechat načepovat svůj nápoj, kolikrát budete chtít. Tento plastový kelímek ale můžete samozřejmě kdykoliv vrátit a zálohu dostanete zpět a obsluha vám jej také kdykoliv ráda vymění za čistý. Díky potisku se však z takové jinak nanicovaté plastové nádobky může stát cenný a praktický festivalový suvenýr. Inteligentní projekt zálohovaných kelímků odstartoval v ČR už v roce 2011, pivo a limonádu do nich čepovali například na brněnském Rivierafestu a v roce 2012 se s nimi setkali návštěvníci Metalfestu v Plzni. Napili se z nich i ti, kteří přijeli v tom roce na Coloursy do Ostravy a do projektu se v roce 2012 zapojilo i mnoho jiných festivalových akcí. S miskami na jídlo to může být složitější, ale i zde jsou alternativy. Ať už v podobě papírových tácků či různých nádob na jídlo z rozložitelných, plně přírodních a mnohdy i odpadních materiálů. Když město trochu sleví z nájmu pro komerční využití, jistě může takto motivovat a následně vyzvat k řešení tohoto nemalého problému zejména ty, kteří hodlají při těchto oslavách občerstvení sami prodávat. Město pak může snadno kelímky zajistit a distribuovat spolu s ostatními nádobami, případně určit reálné požadavky na jejich druh v rámci smluvních podmínek pronájmu apod. Město se bude moci zase skutečně blejsknout a vedení se může následně po zásluze i skutečně pochválit.
Havířov v plastu v obrazech.

Na přilepšenou přidávám do galerie pár ilustrujících fotografií z letošního ročníku oslavy květin, léta a přírody v Havířově. Přestože běžně takovéto velké akce nenavštěvuji, krátký pobyt na náměstí byl pro mě opravdu inspirativní. Potěšilo mě, kolik lidí se přišlo na tento spektákl podívat a jaké množství návštěvníků dorazilo na večerní program. Na druhou stranu ale vnímám ten smutnější fakt, nakolik se takové množství návštěvníků podepsalo na kelímkové smršti z Havířova, kterou naprosto zbytečně pohltí skládka v Horní Suché.
Nakolik necitelný, nabubřelý a zbytečný byl ohňostroj. Bez škarohlídství bych rád dodal poslední věc. Snad jako doporučení nové radě města, která brzy vzejde z komunálních voleb, tak i novým zastupitelům, kteří onu radu budou tvořit. Na tu kulturu se musí tak trochu kulturně, oslavou květin a přírody bychom té přírodě přeci měli škodit co nejméně, neřku-li vůbec.
Tak příště, až zase v duchu tradice budete pořádat Havířov v květech pro lidi, udělejme to s rozmyslem a s ohledem na přírodu samotnou a v neposlední řadě přeci k sobě samým.

Zábavě zdar, ale PLAST je PAST.
Jan Nezhyba
Havířov

Zajímá vás Pirátský program pro Životní prostředí 2018.
Využijte odkaz níže.

Životní protředí

Číst dále

Projekt BAHNHOF

Zbourat, či nezbourat?
Mezi laickou i odbornou veřejností proběhla nedávno vášnivá diskuze na téma havířovského nádraží. Objevily se hlasy pro demolici s odkazem na předimenzování prostor, nákladností oprav a celkové nevyužitelnosti velké haly s poukazem i na nevzhlednost budovy. Zastánci pro změnu argumentovali kvalitní architekturou v bruselském stylu, cennými materiály použitými při stavbě, uměleckou hodnotou celé budovy a poukazovali na širokou nabídku využití prostor nádraží, včetně různých možností rekonstrukce, které by byly k dílu šetrné a přinesly by i úspory v samotném provozu.

Mnozí Piráti se již tehdy stavěli na stranu té druhé skupiny, tedy zastánců nádražní budovy. Nakonec město ve spolupráci se Správou železničních a dopravních cest (SŽDC) podepsalo memorandum, ve kterém se obě strany zavázaly staniční a odbavovací budovu zachovat a společně i s přilehlými pozemky zrekonstruovat.

Havířov je stále považován za nejmladší město v republice, samotná budova se stavěla v letech 1964 – 1967. Troufám si tvrdit, že z kvalitních materiálů, tak nějak poctivě a bytelně. Byla by teda škoda jednu z mála architektonicky velice cenných budov ve městě srovnat se zemí. Pamětníci jistě pamatují dobu, kdy nádraží plynule odbavovalo 5 – 7 tisíc cestujících denně. Bylo na to stavěné jak počtem pokladen, tak i vyhovujícím zázemím. Fungovala zde pivnice, bufet i restaurace s kuchyní. Vlakem přes Havířov jezdilo mnohem více lidí. Postupem času České dráhy coby bývalý vlastník budovy začal samotnou údržbu značně zanedbávat. V některých místech dokonce začalo zatékat. Nikdo to neřešil. Nájemci začali prostory nádraží postupně opouštět. Nyní je stav dosti tristní, nefunguje už ani jedna trafika a jediné, co zbylo, je automat na kávu, bufet a pivnice nevalné kvality, kam se běžný cestující ani neodváží vejít.

Co s tím?
Havířovští Piráti mají pár elegantních návrhů řešení, jak vrátit samotné budově život.
1. Na nádražích se odjakživa lidé potkávali. Naše nádraží je situováno přesně na hranicích městských částí Šumbark a Město. Bylo by krásné, kdyby tak sloužilo jako jakási pomyslná spojnice a křižovatka těchto částí, kde se lidé budou cítit dobře.
2. Část prvního patra skýtá prostory pro kavárnu moderního střihu s volným internetovým připojením, která by svým uspořádáním mohla fungovat jako sdílená kancelář. V interiéru kavárny budou umístěny fotografie z historie Havířova (Sorela, Bruselský styl), případně by vzniklo jakési muzeum Havířova se stálou expozicí artefaktů. Příjemně se pak dá využít sezení u okna s výhledem na nástupiště a projíždějící vlaky. Samozřejmostí by měl být umístěný monitor s odjezdy, příjezdy a aktuálním zpožděním vlaků i autobusů.
3. Ostatní horní prostory se mohou využívat jako přednáškové sály a moderní učebny, např. na workshopy pro seniory či děti z mateřské školy, nebo sdílená dílna (opravárna) pro kutily, kteří nemají své nářadí či se chtějí poradit se zkušenějším kolegou.
4. V levé části prvního patra je krásný prostor s pozoruhodným op-artovým stropem, stejně jako v hlavní části. Tento by mohl sloužit k výstavám, prodejním akcím, řemeslnickým jarmarkům, burzám. Součástí může být rozkládací pódium pro občasné koncerty či menší divadelní představení.V tomto prostoru by mohly vzniknout dočasné prodejní místa, kde si výtvarníci, umělci, řemeslníci a nebo jakýkoliv tvořivci mohou pronajmout menší prodejní plochu.
5. A konečně se dostáváme k využití hlavního prostoru. Scéna pro nový cirkus bez zvířat, pouliční umělce, akrobacie na lanech, alternativní divadelní projekty, performance, světelný design, společenské kurzy, taneční, koncerty vážné, jazzové ale i populární hudby, různé exhibice nebo i celý specifický festival. Prostor může obsahovat také rozkládací pódium nebo skládací multifunkční palubovku a zajížděcí hlediště.

Závěrem bych chtěl dodat, že provoz nádraží může být opět obnoven a během dalších let lidé opět získají důvěru v železniční dopravu. Je docela možné, že za pár let bude každodenní cestování vlakem zcela běžnou součástí života mnohých obyvatel města. Věřím, že lidé budou využívat vlakové nádraží častěji nejen kvůli ekologičnosti železniční dopravy. Piráti obecně preferují veřejnou hromadnou dopravu před individuální automobilovou a nejde jen o ohled k životnímu prostředí. Cestování vlakem musí být příjemné, pohodlné i rychlé. Když bude udržován komfort pro cestující, pak i ostatní návštěvníci města ocení moderní využití nádražní budovy.

Martin Kmec, Piráti Havířov

Číst dále