Projekt Bahnhof

piratihavi
15. 8. 2018

Zbourat, či nezbourat?

Mezi laickou i odbornou veřejností proběhla nedávno vášnivá diskuze na téma havířovského nádraží. Objevily se hlasy pro demolici s odkazem na předimenzování prostor, nákladnost oprav a celkovou nevyužitelnost velké haly s poukazem i na nevzhlednost budovy. Zastánci pro změnu argumentovali kvalitní architekturou v bruselském stylu, cennými materiály použitými při stavbě, uměleckou hodnotou celé budovy a poukazovali na širokou nabídku využití prostor nádraží, včetně různých možností rekonstrukce, které by byly k dílu šetrné a přinesly by i úspory v samotném provozu. Mnozí Piráti se již tehdy stavěli na stranu té druhé skupiny, tedy zastánců nádražní budovy. Nakonec město ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) podepsalo memorandum, ve kterém se obě strany zavázaly staniční a odbavovací budovu zachovat a společně i s přilehlými pozemky zrekonstruovat.

Havířov je stále považován za nejmladší město v republice, samotná budova se stavěla v letech 1964–1967. Troufám si tvrdit, že z kvalitních materiálů, tak nějak poctivě a bytelně. Byla by teda škoda jednu z mála architektonicky velice cenných budov ve městě srovnat se zemí. Pamětníci jistě pamatují dobu, kdy nádraží plynule odbavovalo 5–7 tisíc cestujících denně. Bylo na to stavěné jak počtem pokladen, tak i vyhovujícím zázemím. Fungovala zde pivnice, bufet i restaurace s kuchyní. Vlakem přes Havířov jezdilo mnohem více lidí. Postupem času České dráhy coby bývalý vlastník budovy začaly samotnou údržbu značně zanedbávat. V některých místech dokonce začalo zatékat. Nikdo to neřešil. Nájemci začali prostory nádraží postupně opouštět. Nyní je stav dosti tristní, nefunguje už ani jedna trafika a jediné, co zbylo, je automat na kávu, bufet a pivnice nevalné kvality, kam se běžný cestující ani neodváží vejít.

Co s tím?

Havířovští Piráti mají pár elegantních návrhů řešení, jak vrátit samotné budově život.

  1. Na nádražích se odjakživa lidé potkávali. Naše nádraží je situováno přesně na hranicích městských částí Šumbark a Město. Bylo by krásné, kdyby tak sloužilo jako jakási pomyslná spojnice a křižovatka těchto částí, kde se lidé budou cítit dobře.
  2. Část prvního patra skýtá prostory pro kavárnu moderního střihu s volným internetovým připojením, která by svým uspořádáním mohla fungovat jako sdílená kancelář. V interiéru kavárny budou umístěny fotografie z historie Havířova (Sorela, Bruselský styl), případně by vzniklo jakési muzeum Havířova se stálou expozicí artefaktů. Příjemně se pak dá využít sezení u okna s výhledem na nástupiště a projíždějící vlaky. Samozřejmostí by měl být monitor s odjezdy, příjezdy a aktuálním zpožděním vlaků i autobusů.
  3. Ostatní horní prostory se mohou využívat jako přednáškové sály a moderní učebny, např. na workshopy pro seniory či děti z mateřské školy, nebo sdílená dílna (opravárna) pro kutily, kteří nemají své nářadí či se chtějí poradit se zkušenějším kolegou.
  4. V levé části prvního patra je krásný prostor s pozoruhodným op-artovým stropem, stejně jako v hlavní části. Tento by mohl sloužit k výstavám, prodejním akcím, řemeslnickým jarmarkům, burzám. Součástí může být rozkládací pódium pro občasné koncerty či menší divadelní představení.V tomto prostoru by mohla vzniknout dočasná prodejní místa, kde si výtvarníci, umělci, řemeslníci nebo různí tvořivci mohou pronajmout menší prodejní plochu.
  5. A konečně se dostáváme k využití hlavního prostoru. Scéna pro nový cirkus bez zvířat, pouliční umělce, akrobacie na lanech, alternativní divadelní projekty, performance, světelný design, společenské kurzy, taneční, koncerty vážné, jazzové i populární hudby, různé exhibice nebo i celý specifický festival. Prostor může obsahovat také rozkládací pódium nebo skládací multifunkční palubovku a zajížděcí hlediště.

Závěrem bych chtěl dodat, že provoz nádraží může být opět obnoven a během dalších let lidé opět získají důvěru v železniční dopravu. Je docela možné, že za pár let bude každodenní cestování vlakem zcela běžnou součástí života mnohých obyvatel města. Věřím, že lidé budou využívat vlakové nádraží častěji nejen kvůli ekologičnosti železniční dopravy. Piráti obecně preferují veřejnou hromadnou dopravu před individuální automobilovou a nejde jen o ohled k životnímu prostředí. Cestování vlakem musí být příjemné, pohodlné i rychlé. Když bude udržován komfort pro cestující, pak i ostatní návštěvníci města ocení moderní využití nádražní budovy.


Martin Kmec, Piráti Havířov

Comments are closed !